Jdi na obsah Jdi na menu
 

Dobré otázky

26. 07. 2016

     Sám u sebe jsem si mnohokrát ověřil, které otázky na mé okolí jsou pozitivní, které naopak negativní. Ty dobré bych klasifikoval asi takto: 

 

- Nechtějí druhému propašovat mé mínění nebo mé před-porozumění. Naopak upřímně se zajímají o skutečnost, a to, ať už je jakákoliv. Nechtějí také druhého k něčemu nutit. Otázky typu: "Nechtěl bys udělat to a to," jsou vlastně velice nezdvořilé. Využívají totiž momentu překvapení, stejně jako slušnosti tázaného, pro kterého je sociálně v dané chvíli velmi často nepříjemné dát negativní odpovědět. Ve velké skupině je samozřejmě takováto otázka něco, jako rána pod pás.

- Vychází ze situace tázaného, nikoliv tázajícího se. Například teologa se nebudu ptát na témata psychologie a naopak. Nebo při čtení jednotlivých knih Bible, musím respektovat myšlenkový svět dané knihy, stejně jako její žánr. Ptát se při čtení knihy Genesis, jestli byla potopa celosvětová je otázka nepatřičná. V době, kdy vznikala kniha Genesis, se o jednotlivých kontinentech rozhodně nevědělo tolik, co se ví dnes. Navíc pojetí pravdy bylo tehdy jiné, než je tomu v posledních 200 letech. (Pravda bylo především to, co vedlo k moudrosti, a tak k životu. Dnes je pravda zjednodušeně řečeno to, co se dá dokázat a změřit).

- A potom dobré otázky vyvolávají další otázky, protože chtějí jít k samotné podstatě věci. Opakem jsou otázky, které dávají přednost podnětům nepodstatným a druhořadým, nebo které vzájemný dialog jednoduše ukončují.

 

     A když otázky tázaného potěší nebo pobaví, rozhodně mu ovšem vyjádří respekt a úctu, je to úplně dokonalé! Dobrým příkladem člověka dobrých otázek je rozhodně pan Marek Eben, herec a moderátor pořadu Na plovárně, který už mnoho let pravidelně vysílá ČT 2 a ČT art. Rozhodně doporučuji párkrát shlédnout.

(Z deníku JK.)